Prague International Streetball Cup 2018

O-Dygrýn: Nechtěli jsme nic podcenit. Jsme rádi, že jsme vyhráli!

Ondra Dygrýn útočí na soupeřův koš na turnaji.

Ondra Dygrýn útočí na soupeřův koš na turnaji.

17.07. 18:50:32 S týmem Humpolec Bernard opanoval turnaj u Rudolfina díky udělení (a zároveň přijetí) divoký karty. Kapitán třináctýho celku světa Ondra Dygrýn se v obsáhlým interview krátce po finálovým triumfu rozpovídal o samotným turnaji, co ho doprovázelo a jakej soupeř na turnaji byl v jeho očích nejtěžší. Zároveň popsal vznik a fungování Humpolce, přiblížil jejich tréninkovej proces a mladejm borcům a borkyním dal recept, jak se posunout vejš.

Ondro, jaký jsou Tvoje bezprostřední pocity, emoce a dojmy po výhře na Prague International Streetball Cupu 2018?
My jsme pořádně nevěděli, do čeho jdeme, protože se specializujeme na 3x3 basketbal. Tohle je trošičku jiná záležitost, na tomhle turnaji pořádaném Streetball manií se hraje podle starších streetballových pravidel. Z dřívějska jsme je znali, ale teď už se tři roky věnujeme basketbalu tři na tři a podle streetovejch pravidel od tý doby nehrajeme. Zároveň jsme nechtěli nic podcenit a snažili jsme se každej zápas odvýst na maximum. To se nám podařilo a jsme rádi, že jsme vyhráli.

Jak obecně hodnotíš oba turnajový dny? Především pak kvalitu, úroveň a organizaci turnaje.
Co se týče organizace, tak to nemělo chybu! Byla tam trochu jiná struktura, než na kterou jsme zvyklí. Jedno pravidlo se mi líbilo, a to že se hrálo ve skupině, z níž postoupil vítěz a druhý a třetí ještě musel hrát mezi sebou „minikvalifikaci“. To u 3x3 basketbalu nebejvá, tam postupujou první dva a třetí má rovnou smůlu.

Líbilo se mi, že byla výhoda přímýho postupu z prvního místa a nemuseli jsme hrát další zápas navíc. Co se týkalo kurtu, košů a těchto věcí, trochu problém byl s palubovkou, ale to bylo dáno podmínkami, že to bylo hrbolatý. Trochu odskakoval míč a nedalo se pořádně driblovat. Ale za mě to splnilo očekávání a nebylo tam nic špatně.

Kterej soupeř, respektive soupeři byli v turnajovým pavouku nejtěžší a s kým byl boj nejlítější? A jaký vidíš hlavní klíče k vítězství ve finále?
My jsme měli ve skupině polskej tým (StudioBudza, pozn.), s nímž jsme se potom potkali i ve finále. Na skupinu jsme si neměli co stěžovat, ještě jsme tam měli kluky z Albánie (Goga Basket), což byl taky celkem těžkej soupeř. Potom jsme v play-off chytli český týmy (ve čtvrtfinále Sokolíky a v semifinále Falcons), kde jsme je trošičku znali.

A finále s polským týmem StudioBudza? První a poslední zápasy na turnaji byly nejtěžší. Bylo to hodně tvrdý, až na hranici basketu, spíš to byla házená. Ale dobře to dopadlo a odvezli jsme si vítězství. (úsměv)

Naťuknul jsi, že v roce 2015 už jste Prague International Streetball Cup dokázali vyhrát s týmem Buchos, též na divokou kartu. V čem se v Tvejch očích oba ročníky lišily? Kde nacházíš u obou ročníků rozdíly?
Tam jsme hráli v úplně jiný sestavě. Hráli jsme s Ondrou Starostou, Davidem Šteffelem a Honzou Kratochvílem. Ten dnešní tým byl úplně jinej a už tři roky s ním objíždíme turnaje po celým světě. Trochu jsme se posunuli dál, co se týká zkušeností a taktiky. Dalo by se říct, že se ty dva týmy nedají vůbec srovnávat. V roce 2015 jsme hráli v mnohem vyšší sestavě, dneska nejvyšší hráči týmu měli kolem dvou metrů.

Basket je o dost rychlejší, než byl před třemi roky, kdy jsme to hráli všechno pod koš a rozhodovali vysoký hráči. Ten trend jde úplně někam jinam než na vysoký hráče - jako celej basket...

Jak se tedy z Tvýho pohledu za tu dobu nejvíc změnil streetball, respektive basket 3x3? V čem se nejvíc posunul kromě toho, co už jsi zmínil?
Posunulo se to hlavně v tý rychlosti. Normálně ve tři na tři hrajeme na dvanáct sekund, tím to kompletně urychluje celou hru a je to časově omezený. Dnešní (streetballovej) turnaj tohle pravidlo neměl, takže se to dejme tomu trochu zpomaluje a tým může mít i dvacet sekund na útok.

Ale když je těch 12 sekund limitu na útok, tak se to hodně zrychluje a spíš vyhrává přehled danýho hráče na hřišti, kterej se musí orientovat ve všech rozích, musí vidět pohyb všech hráčů a není tam prostor se nikde nějak otáčet. Velkým hráčům to moc nehraje do karet. Hraje se na menší části hřiště, kde hráč musí bejt všude, ne jenom pod košem.

Pojďme přímo k Vašemu týmu Humpolec Bernard. Četl jsem, podle jakýho klíče jsi tým skládal. Co kromě dojezdový vzdálenosti hráčů byly Tvoje hlavní požadavky pro výběr borců do týmu?
S Romanem Zachrlou hraju dejme tomu už pět let, hodně se známe i mimo hřiště a jsme dobrý kamarádi. Takže tam byla jasná volba. Dalším hráčem byl Vláďa Sismilich, s nímž jsem hrál tři roky v Rakousku. Typově se mi na to hrozně hodil, je to skórer. Oslovil jsem ho, mou nabídku přijal a poprvý s náma jel do Číny, kde se nám podařilo vybojovat druhý místo na challengeru. A zalíbilo se mu to, takže už s náma zůstal.

Ještě máme v týmu Ondru Šišku, kterej teď nebyl a nahradil ho Martin Müller. Ten už to s náma hrál loni i předloni. Známe se z Brna. Takže jsme spíš poskládali typově hráče, který se k sobě hoděj a nezkoušeli jsme žádný vysoký hráče. Chtěli jsme všechny borce kolem metru devadesát, který umí najíždět i střílet a jsou všestranný. Takže jsme zvolili tenhle tým, letos se to povedlo a daří se nám.

Jak často se Vám daří scházet k tréninku a co v jeho rámci nejvíc pilujete? Na co jsou tréninky zaměřený?
Snažíme se v Brně scházet dvakrát týdně, je to tak zhruba padesát na padesát. Někdy se vidíme jednou týdně, někdy dvakrát týdně, a jenom hrajeme. Učíme se nějaký signály, učíme se taktiku, učíme se, jak dobře sbíhat, jak používat clon hráčů. A z devadesáti procent jenom hrajeme mezi sebou tři na tři.

Co bys doporučil všem, kdo by případně chtěli následovat Vaši cestu a drát se ve streetballu/3x3 vzhůru? Jak dlouho třeba i trvá přerod a zvyknutí si z pětkovýho na trojkovej basket?
Mně to vždycky trvá turnaj. Na prvním turnaji jsem špatnej, pak na druhým už je to lepší. Je to taky daný tím, že mám odehraný hromady zápasů. Jediný, co můžu doporučit ostatním, tak hrát, hrát, hrát!

Taky ať se spíš snaží vyhledávat kvalitní turnaje, kde jsou kvalitní zápasy, protože zápas, kterej skončí 21:6, Vám nic nedá. Potřebujou se hrát vyrovnaný koncovky, potřebujou se těžký čtvrtfinále. Tam se tým posouvá vejš.

Když se objíždějí lehký turnaje, tak tým nemá na čem stavět a myslí si, že je dobrej. Pak přijede na těžkej turnaj a než se stačí rozkoukat, tak vypadl.

Foto: Jakub Nedbal

 

autor:Česká streetballová federace

foto [14]| komentáře |

Oficiální míč Streetball mania
spalding


Oficiální nápoj Streetball mania
Rajec


partneři
centrum cerny most
sportcourt
precol
spedition
demos
intedoor
wohoz
dezka
ots
golss
sanex
Chocoland


mediální partneři
mediální partneři

za podpory
Projekt finančně podpořila MČ Praha 6

pravidla_prezentace_hl_m_prahy
www.praha.eu

děčín




© 2009 ČSF All right reserved. |  Created by Masojidek.cz |  RSS